Včera byly asi erupce na slunci...

Jinak si to nedovedu vysvětlit.
Děti byly jako utržené z řetězu.
K večeru už jsem jen horkotěžko udržela nervy na uzdě.
Ale o to víc jsem pak měla radost z dokončeného psaníčka pro jednu mou milou.
A z úžasného šátku od Kláry.
Já ten svůj háčkuju už nekonečně dlouho, ona mi ho sfoukla za dva večery.
Nechápu.
Ale nadšeně tleskám.
Dneska mi to bude slušet.