Do Vrchlabí

Tentokrát jsme spojili příjemné s užitečným.
Do Vrchlabí jsem se chystala už dlouho.
Mojí milé se narodil Miki a já jsem je oba potřebovala poobjímat.
A protože cesta vedla přes výrobce koženek, nebyla bych to já, kdybych se nezastavila.
Sama sebe jsem výběrem překvapila.
Ale jsou úžasné. A už se z nich pár věcí rýsuje, takže se těšte. Comming soon...
Nicméně zpět na západ.
S Martou jsme si předaly vánoční dárky...jo trochu opožděně, ale osobně.
A já se nadšeně chlubím.
Protože jestli něco Marta umí, tak mě zásobovat tou nelepší péčí o vlasy.
Olej od Davines už používám roky.
Miluju jak voní...
Teď jsem k tomu dostala ještě do party další kousky, tak se už nemůžu dočkat vyzkoušení.
Fotka v koupelně s tím vlastně asi nemá co dělat, ale mě dneska docela pobavila....

A ještě v rychlosti.
Miki šel z náruče do náruče...
A já jsem ho taky málem nevrátila...i když mi nablinkal do výstřihu.
Můj muž si vyzkoušel, jaké to je mít tři děti....
Z procházky...
A výzdoba kaple sv. Anny v egyptském duchu od Květy Krhánkové.
Hodně zaujala a taky iniciativa místního sdružení Zdravé Krkonoše, kteří takto dali dokupy už před desítku kapliček společně s restaurátory, kunsthistoriky a dalšími nadšenci.
Fandím!