Už loni, když jsme se účastnili pokládání kamene za jednoho z našich příbuzných, jsme věděli, že je potřeba umístit ještě jeden.
Tento týden se to povedlo.
V rámci projektu Stolpersteine, neboli Kamenů zmizelých, jsme nechali zasadit do dlažby před domem, kde dřív bydlel, kámen za dědečkova staršího bratra.
Bertl zemřel na pochodu smrti do Dachau.
Na první fotografii je společně s mým dědou a jeho dvojčetem.
Více o projektu se můžete dočíst tady.
Jani, krásné v kombinaci s písní Markéty Irglové, kterou právě poslouchám mě to rozplakalo....
OdpovědětVymazatTo chápu, u těchto věcí se taky dojímám...
VymazatČtyry generace!
OdpovědětVymazatKrásné!
A jak to kočička studuje ... výborná vzpomínka do alba.
Ta malá kočka je skvělá. Stolpersteine znám z Prahy. Ale propojení s někým konkrétním (i když virtuálním) tomu dává jinou dimenzi. Káťa
VymazatPS: Jano, dnes mám stejné elasťáky a moje babička bydlí v Terezíně.
Rosi, vidíš, to mi ani nedošlo ty 4 generace.....:-)
VymazatKáťo, elasťáky nejlepší a v Terezínem jsem zatíém jen projížděla...jednou se třeba odhodlám i dál....
No, Malá pevnost je jen pro otrlé. Ač jsem v Terezíně aspoň jednou za dva týdny, tak do Malé pevnosti jsem se odhodlala odhodlala až na gymplu. Na vysoké do Buchenwaldu a Osvětim asi nedám (ač můj kolega dějepisář tam pořádá exkurze každý rok). A proto mi tyhle kameny připadají jako úplně krásná a nenásilná věc, i když vlastně ten text na nich je strašný. No nic, pozitivně do nového týdne. Taštičky krásný, 11 km ještě víc. Já se nemůžu dostat přes hranici 4. Stydím se....K.
VymazatNení se za co stydět, i ty 4 km jsou dobrý.....Důležitý je, aby to člověka těšilo.
VymazatMám několik let vdanou dceru u vás v Olomouci. Já jsem tam tak 2-3 krát do roka..jak který rok, ale už loni před svátky jsem byla v ulicích, kde kameny jsou..různě, že...Mám nějaké fotky, ale netušila jsem, že jedna nebo více, jich patří k předkům mé "virtuální" známé...Kdykoliv si prohlížím fotky a narazím na ty se zlatými dlažkami...mám stísněný pocit okolo žaludku, byli mladí, staří, v plném rozpuku a zbytečně zemřeli...Bože, musela jsem to napsat, čest jejich památce a sílu a zdraví jejich potomkům....Milada
OdpovědětVymazatDěkuju....Jen mě mrzí, že se toho děda, nebo jeho brácha nedožili.....potěšilo by je to.
VymazatTen projekt je opravdu dobrá věc a je škoda, že se o něm podle mě moc neví. Já jsem se o něm třeba dověděla náhodou díky geocachingu. Jsem ráda, že jsi to tu zmínila, třeba se dostane víc do podvědomí. Některé věci je potřeba si připomínat, aby se už nikdy nemohly opakovat... aspoň doufám.
OdpovědětVymazatPřesně tak, hlavně to dostatečně připomínat....
VymazatNa kameny narážím v Praze často, vždycky strašně moc dávám pozor, abych na ně ani kouskem botky nešlápla.
OdpovědětVymazatČest jejich památce. A čest i potomkům, kteří na své předky nezapomínají. M.
Dlho som nepridala žiadny koment, tento krát mi nedá nenapísať, úžasný projekt a je to úplne iné, zvláštne a až žalúdok sťahujúce vidieť tú krásnu starú fotku a dočítať sa, že ako dospelý zomrel v takej hroznej dobe. Je mi to veľmi ľúto. Krásne, že si ho týmto spôsobom môžete navždy zapamätať.
OdpovědětVymazatJsem vděčnýá, že žijeme v jiné době....jen nezapomenout na to, co se stalo a připomínat to dál...
VymazatMoc pěkný projekt z kterého ovšem trochu mrazí....
OdpovědětVymazatA je moc krásné, že dál udržujete vzpomínku:-)