středa 6. listopadu 2013
Příběh jedné tašky
Nejlepší zadání jsem dostala.
Jakoukoliv kabelku.
Jen kdesi v závorce bylo, že by mohla být překlápěcí.
Tak jsem se snažila.
Musela vypadat dobře nejen překlopená, ale i zvětšená. Dovnitř spoustu kapsiček, zapínání na zip a ještě jednu kapsu na zadní venkovní stranu. Poutka na upnutí popruhu na dvou místech. Jedno ouško přes rameno a popruh přes záda.
Nebudu popírat, že cesta k ní byla jednoduchá. I když jsem ji celkem rychle vymyslela, nastřihla a i částečně ušila. Teď přichází to ALE.
V podstatě hotovou tašku jsem ukazovala( a chlubila se s ní) svému muži.
" A nezdá se ti, že ten zip nějak drhne?"
Takže jsem celou tašku rozpárala, očistila a znovu sešila. Sranda na několik hodin.
Uf.
Mám z ní radost. Teď když je hotová. Ale aspoň vím, na co si příště dát pozor.
Snad ji nová majitelka ocení, zvlášť když je tentokrát tak vydřená:-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
krasny, jak vzor na kapse navazuje!
OdpovědětVymazatDíky moc, to byl záměr:-)
Vymazatjejda, taková uzlobená taška, ale je nádherná :)
OdpovědětVymazatuplne mi nepasuji barvicky, ale strih je vyborny :)
OdpovědětVymazatHmm...ta je vychytaná!!
OdpovědětVymazatJani, klobouk dolů. Myslím, že nejhorší bylo to párání. To nenávidím. Ale zase než mít něco špatně, že jo???:-))) Krásný večer Věra♥
OdpovědětVymazatTo jo, nejhorší bylo, že do koše tím pádem letěl koženkové části- takže znovu nastřihnout, sešít a úplně nejhorší bylo to všechno očistit od nití:-))
VymazatJani, je krásná, stála za to. Já v tomhle počasí nevyfotím ani p.. A přeji brzké vyzdravení, Emička vypadá jak Inka při šesté nemoci. Tak snad vás to brzy pustí.
OdpovědětVymazatKlári jsem upřímně zvědavá, kdy onemocním já- pořád se z toho nějak nemůžeme vykřesat....
VymazatJe pěkná, ale mně se nejvíc líbí, jak jsou vymyšlena ucha. To, kde je koženka a látka z druhé strany je fantastické - super nápad, pokaždé jiné a to prodlužovací ještě lepší! Super
OdpovědětVymazatHlavně to krátké ucho je hrozně pohodlné....
VymazatLezim doma s bronchitidou a tak slidim po sicich blozich a chytaji me roupy. Parani a nechut k nemu uplne chapu, ja jsem takhle naposledy sila adventni kalendar a parala jsem o 106. Nesnasim to ... Ale stejne tak by mi vadilo mit tu vec ocividne spatne udelanou, takze si dycky reknu, holka, uz jsi velka dost, tak se vzmuz a oprav to... Tak uvidime k cemu zasednu az se mi trochu ulevi. At jste zdravi!
OdpovědětVymazatTak hlavně ať jsi brzo zdravá... Taky bych šila, až bych se neviděla. Ale to by mi to museli dovolit ti moji dva uličníci... A to párání, to mě jednou zabije.... Ale aspoň vím, že je to ušitý dobře...:-))
OdpovědětVymazatAž budu jednou velká, nechám si u Tebe ušít podobnou (modrou, samozřejmě:-D). Ale teď se šetří na jiné věci, víme...;-). P.
OdpovědětVymazat