pátek 11. listopadu 2011


Před pár dny to byl přesně rok, co jsem začala šít. Maminka mě sice v dětství naučila, jak se zapíná její stará Lada, dokonce jsem byla schopná i zapošívat, ale třeba ušít linku, která by byla rovná...ani náhodou. A upřímně, vlastně mě to vůbec nebavilo. O to překvapivější bylo, když jsem loni v září narazila na časopis Marina, který ještě ani nevyšel a hned jsem si ho objednala.  A rovnou půlroční předplatné. Co na tom, že jsem neměla stroj, nic jsem neuměla a ani jsem netušila, jestli mě to bude bavit.....Přišlo mi první číslo a já si ho celý měsíc pročítala a pořád se rozhoupávala. Půjčila jsem si stroj od maminky a 5. listopadu se odhodlala. Ušila jsem slona. Z látek od manželovy maminky, která mi je dávala se slovy, kdybych někdy třeba chtěla šít....(Jak to tušila???). Vycpala jsem ho výplní z polštáře....a byla na sebe tak pyšná. Kdyby mi tehdy někdo řekl, co všechno za ten rok zvládnu a ještě s malým dítětem, že si třeba ušiju tašku, tak nebudu věřit. A že mám skvělého muže, který mi věří a podporuje mě ve všem, co vymyslím, dostala jsem k Vánocům nový stroj. A tak jsem šití definitivně propadla...Jiříku, díky moc za důvěru :-)

13 komentářů:

  1. Ty šiješ teprve rok? Tomu se mi nechce vůbec věřit! Seš vážně šikovná, obrovsky ti fandím! Vždycky ty tvé výrobky tak obdivuju:) Už od střední jsem doma mamku otravovala, že bych se chtěla naučit šít - alespoň tašky na malování, abych je nemusela pořád kupovat:), ale nějak stále není čas a sama si k tomu jejímu stroji sednout netroufám, na opravu bych asi neměla:D Tak snad se mi někdy poštěstí:)
    Přeju studnu nápadu a plnou skříň látek:) A moc se těším na další výrobky:)))

    OdpovědětVymazat
  2. Ten talent v tobe proste cekal! :) A tvuj muz to vytusil. Mam doma taky takoveho partaka a neni nad to, kdyz mame doma volnou ruku a podporu. Musite mit doma uzasnou pohodu, Kubik jiste bude vzdycky rad vzpominat na domov a na ty maminkou vlastnorucne vyrobene hracky, jsou to male detaily, ktere se na nas od detstvi podepisuji. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Mila Jani, chodim sem obdivovat tve vytvory uz dlouhou dobu ale vubec jsem netusila, ze jsi zacala sit teprve pred rokem! Tva prace je precizni, cista a vypada opravdu profesionalne, vzdycky se tesim, co noveho tadu najdu. Preju mnoho inspirace do dalsiho roku, ahoj, Monika.

    OdpovědětVymazat
  4. Téda klobouk dolů! Šiješ nádherně, umíš hezky kombinovat barvy i vzory... Můžu se zeptat, co máš za stroj?

    OdpovědětVymazat
  5. Jani,
    nejprve gratuluji k novému pomocníkovi a parťákovi , teď myslím šicí stroj a pak také k manželovi :-)
    Jsi velká šikulka, ksyž takhle krásně šiješ teprve rok !
    Vidíš to, já šiju už prakticky asi od 15 let, dokonce jsem si v té době ušila péřovou bundu a poslední roky jsem jen obrubovala a zkracovala závěsy kamarádkám a teď si u tebe objednávám vánoční dárek :-)
    Protože si na tašku netroufnu, ale už jsem stroj zase vzala na milost, když vidím ty krásné ušité věci tu na blozích .
    ¨Jen mi vždycky strašně dlouho trvá než si ho vytáhnu a to bych pak šila . Škoda, že nemám žádnou šicí místnost, kde bych stroj mohla mít to šití roztahané pořád ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. jednou se tě přijdu zeptat jak se šije ta rovná linka :-)))

    OdpovědětVymazat
  7. jenom jeden rok? to teda hluboce smekám

    hezký víkend

    OdpovědětVymazat
  8. Já jsem začínala podobně - díky Marině. Do té doby by mne taková troufalost ani nenapadla. Já a šití na stroji....chi, chi, chi....dobrý vtip. A najednou to šlo. Tak jen tak dále, Jani, máš to všechno moc krásné.....:-D

    OdpovědětVymazat
  9. Jani máš za sebou opravdu úctyhodnou práci! fandím:)

    OdpovědětVymazat
  10. Milá Jani,
    nakukuji sem už delší dobu a nacházím zde mnoho inspirace. Děláš krásné věci, jak šité tak, háčkované. S Marinou jsem začínala přesně jako ty a pořád nemůžu uvěřit, co ve mně první i ta následující čísla probudila. Je to závislost na šití, na krásných vzorech a materiálech...Navíc člověk pořád překonává sám sebe. Hodně radosti při šití! :-)
    Hodně radosti při šití a tvoření

    OdpovědětVymazat
  11. Janinko, to jsme na tom podobně. Já si první objednala Marinu, protože se mi v ní líbily nápady, pak teprv dostala stroj loni na Vánoce a kabelku jsem ještě bohužel nezkoušela, ale už mám aspoň 2hračky, na které jsem náležitě pyšná. Ruky mám olšové, ale ta hrdost, to je paráda :) Přesně vím, jak ses u toho slona cítila :)
    Zdraví Jana

    OdpovědětVymazat
  12. Holky, moc děkuju za vaše krásné komentáře. Je pravda, že vedle sebe mám úžasnýho a hlavně hodně odvážnýho chlapa, protože koupit stroj po dvou ušitých věcech...to chce opravdu hodně důvěry. Ale vypadá to, že jsem jeho očekávání nezklamala...jsem ráda, že jsem u šití vydržela. Stroj bude mít o Vánocích první narozeniny, ale co se za ten rok nadřel:-)
    takže se nebojte zkoušet, když člověk chce..tak to vždycky nějak jde:-)

    OdpovědětVymazat