Možná to bude tím počasím, ale na chvíli jsem veškeré činnosti odložila ve prospěch pečení. Manžel je nadšený. Tvarohový koláč a čokoládové muffiny. Asi podvědomě vytvářím tukové zásoby na zimu:-)
pátek 27. srpna 2010
Stačila chvilka a z děravého trička je za pomoci několika ústřižků nový kousek:-)
Aneb přírůstek do naší ložnice. Toaletka stála na chodbě jednoho statku, zaskládaná, zaprášená...U nás se bude mít líp:-) Ještě že můj manžel má pro ni (a hlavně především pro mě) pochopení....Ještě jsme si odvezli jednu thonetku, kterou ale ještě čeká drobná oprava. Mám z toho opravdu radost:-)
Před dvěma lety jsme se s manželem zasnoubili. A tak jsme se domluvili, že si vyrazíme na večeři, jen sami dva bez Kubíka. Měli jsme domluvené hlídání, celý den jsem si plánovala, co dobrého si dám, jak na chvíli vypustím....Ale....Vždycky je nějaké ALE. Hlídání se malinko zkomplikovalo. Ale i tak jsme se rozhodli na večeři vyrazit. Jen poněkud ve větším počtu:-) Přidali se k nám ještě moji rodiče a samozřejmě Kubíček. Který bohudík usnul už po cestě tam. Uvítala nás docela dost protivná číšnice, neochotně vypnula obrovský větrák...a Kubík se probudil. A v momentu kdy mi donesli jídlo, tak začal řvát. Nechala jsem tedy jídlo jídlem a vyrazila ho nakojit a trošku uklidnit. Nebo taky uklidnit sebe. Protože po celém dnu, kdy jsem byla na to "své volno" natěšená, jsem začínala docela zuřit. Navíc už bylo půl osmé večer a mně začínalo být jasné, že pokud Kuba nepůjde kolem osmé spát, jakože nepůjde, tak bude přetaženej a my ho budeme uspávat do desíti večer....Po návratu ke stolu, kdy už všichni dojedli, jsem ochutnala svoje zapečené těstoviny...a na všechno jsem zapomněla. A čím že se chlubím??? Tak strašně dobrý jídlo jsem TAK DLOUHO neměla. Doma jsme Kubíka uspávali sice "jen" do devíti, ale stálo to za to.
Vyrazili jsme v neděli na houby. Jen tak, s kočárkem. Takže to měla být spíš procházka. Lehce poprchávalo, ideální počasí na spaní:-) Kubík toho využil a na tři hodinky si zdříml. Zpočátku to na houby moc nevypadalo, ale to co se strhlo potom....Posuďte sami
Maminka mého muže je neuvěřitelně tvůrčí. Od patchworku přes výrobu šperků až k pletení košíků. Máme jich doma od ní nepočítaně. Při jedné z návštěv jsem si to taky vyzkoušela. A toto je výsledek. Je trošku šišatý, ale od té doby máme kam dávat klíče:-)
Dovolenou jsme nakonec strávili různými výlety po okolí a kamarádech. A vlastně jsme si to skvěle užili. Dva dny jsme byli na Pohořanech,v přírodě. A aspoň jsme na chvíli unikli tomu příšernýmu vedru. Taky jsme jeli zkontrolovat omítky a podívat se na montáž oken. Jsme nadšení.