Přijde mi, že si poslední dobou všechno tak nějak správně sedá.
Věci ke mně přicházejí v ten pravý čas.
Stejně to tak bylo i s workshopem pořádaným spoluprací olomouckého rodinného centra Heřmánek a sdružení Ke kořenům.
Workshop byl nazvaný“Jak doprovázet děti při setkání se smrtí”.
U nás značně aktuální téma.
Tip jsem dostala od Jany z lesa, která o "kořenových" holkách psala už tu.
Já jsem je prozatím jen zdálky okukovala na sociálních sítích a odhodlávala se.
A jsem za to dnes moc vděčná.
Nejen proto, že jsem se ujistila, že intuitivně dělám zjevně to nejlepší, ale především jsem na toto ne úplně lehké téma nahlédla z úplně jiné strany. A s velkou lehkostí.
Co mě překvapilo nejvíc, byl takový malý výlet do vlastního dětství.
Přemýšlení, kde a s kým jsem se jako dítě cítila v bezpečí, co bylo pro mě důležité.
Ještě pořád ve mě těch nedělních pár hodin doznívá.
Pokud budete mít možnost se některého semináře zúčastnit, vřele to doporučuji.
....
Z posledních dní.
Radost na stole.
Agu v Garchu - aneb můj nový hudební objev, hrozně milá holka a ten hlas!
Nové látky v akci aneb peněženkuju:-)
Jani, jak píšeš o provázení dětí při setkání se smrtí, to mi připomělo moji výměnu názorů se svým dospělým synem, který se na mě zle obořil, když jsem svým vnoučatům (7 a 4 roky) řekla, že mi zemřel tatínek, když mi bylo 5 let. strašně se na mě zlobil, že jim pletu hlavy. je to opravdu tak špatně? a mě se tenkrát nikdo neptal............jestli se mi to líbí nebo ne.
OdpovědětVymazatpěkný den Majka
Vo viac generačnom bývaní-rodinách je život a smrť prítomná rovnako.
OdpovědětVymazatAj všetky ,,odvrátené,, strany ľudského života ako poruchy, porušenosť, choroby...ja skôr zazlievam ,,pštrosie,, postoje: vytesňovať duševné ťažkosti a inakosti, dedičný hriech...pretože aj tak v rodine dopadne na ďalšiu generáciu a všetkých budú držať ,,pod krkom,, ďalšie generácie...sú to,,malé,, osobné smrte, ktoré človeka pripravujú na tú ,,veĺkú,, poslednú a tu je potom v nich aj najväčšie bohatstvo rodín, ktoré sa odovzdáva ďalej, v prekonávaní a zastavovaní krížov, v sile ducha členov rodiny, v udatnosti, viere, bojovnosti, pravdivosti, nádeji, láske v srdciach...kde inde ich má človiečik zažiť, ak nie v týchto udalostiach života?
A to som len chcela napísať Jani, že mám rada tie tvoje zákutia:-)
VymazatNevěděla jsem, že je možný i takový pohřeb. Díky za příspěvek.
OdpovědětVymazat