A já se málem nedočkala.
Je tu a naplno.
Zase můžu sedět na zemi, chodit jen v mikině a všechno kolem roste.
Náš víkend venku.
Sobotní procházka po Vápenici u Malého Kosíře.
Koniklecové moře, nadšené děti a já mžourající do slunce.
Neděle na chalupě, záplava odkvétejících sněženek...
Přesně tak jsem to potřebovala a přesně tak to i bylo.
Nic nehrotit, nikam nespěchat.
A zhluboka dýchat.
Krásné fotky, jaro sem vtrhlo opravdu na plno a také nasávám paprsky:-) Každé období miluju, protože každé období má to své:)
OdpovědětVymazatNádherný pohodový den=)
Lucka
Luci i Vám!
VymazatSedím tady a brečím, když to čtu - cítím to přesně stejně. Nemohla jsem se dočkat a najednou je to tu, štěstí, neskonalé štěstí a já ani nevím proč... Vlastně vím, ale nedokážu tu popsat. Živote, tak ráda Tě žiju... Jani, moc se mi u Vás líbí a je mi s Vámi tak dobře... Přeju Vám i Vašim milým vše dobré, mějte se pořád tak rádi.
OdpovědětVymazatLenka
Lenko, děkuju, mám radost! Hezké dny i Vám...
Vymazatjůůů, to jsou krásný bouličkokopečky. a ten koniklec!
OdpovědětVymazatA jak se teprv na boulikopečkách běhá!
VymazatÓ, ta krajina je neuvěřitelná.. a plyšová. Hezké jarní dny, Kateřina
OdpovědětVymazat