Jak jsme jeli do Prahy

Víkend s dětmi v Praze.
Krásný a náročný to bylo.
Emiččino věčné "kdyužtambudem" nebo "mamichcičůrat".
Ale pak velké nadšení.
Jezdící schody myslím zvítězily na celé čáře.
Nebo to bylo hračkářství?
My s mužem jsme se svorně usmívali a vzpomínali, když jsme byli jako malí poprvé v Praze na výletě my.
Předvánoční  běžíliškovský večírek hezky zdokumentovala Klárka a Jana.
Já jsem sice taky fotila, ale nevím, na co jsem u toho myslela. Protože fotky jsou značně nepublikovatelné.
Konečně jsem se potkala s Evou. A obě jsme se bavily tím, že máme stejný svetr. Dokonce jsme se spolu nechaly vyfotit.
A co myslíte? Všechno rozmazané....Ale v mojí hlavě jsou to ty nejhezčí fotky.
Děti jsem se snažila navnadit na všechny běžíliška knížky, ale oba dva nejvíc dostala darovaná Mateřídouška od jedné z přítomných tet. Tak aspoň placky od Andrey.
Večer u kamarádů. S kachnou na pomerančích a bílým vínem.
Ráno gang řádících dětí.
Intenzivní...
Stejně tak jako cesta autem zpátky v dešti a sněhu, kolonách a tmě.
Ještě že to děti zvětšiny prospaly.
Příště zas.
Rádi...
***
Taštičky šité v pátek.
Dlouho jsem té látce nemohla přijít na chuť.
Teď už ale jo a tak jsem si z ní dokonce spíchla peněženku.
A pak taky nějaké dárky do Prahy.
Hezký pondělní start všem...