O koledách a tak

Z posledních dní.
Medvěd, teda slečna se sukní. Dneska odfrčí z domu, tak ještě rychle vyfotit....
Pryskyřníky ze soboty. Od každého člena rodiny jeden. Udělali jste mi radost!
Něco se chystá. Potištěná teplákovina v hlavní roli.
Moje staronové naušnice, po skoro roce slepené. A jakou mám radost, že jsem je znovu objevila.
Další ze super-levných talířů v akci.
Společně s nejnošenějšími kousky a nejzamilovanějším perlovým prstýnkem.
Jiříku, díky...
***
Jsme doma všichni čtyři.
Nachlazení, chřipečka.
Já se teda docela držím, ale začíná nám to být doma těsné.
Takže vymýšlíme různé činnosti, třeba jsme objevili člověče nezlob se.
To jsou teprve nervy.
A taky se Kuba učí jezdit na kole.
Emička má zase zpívací období, takže ve většině případů nemluví, ale zpívá.
Na první pohled roztomilé, po dvaceti minutách otravné, po půl dne na zabití.
A zásadní dotaz....Kdo ji naučil zpívat Rolničky????
Přiznejte se.
Po zhruba dvou sté repríze už nikdy nechci Vánoce....
Ale abych těm koledám nekřivdila, třeba Půjdem spolu do Betléma je v jejím podání opravdu srandovní....
Tak hezké úterý.
Já jdu čerpat energii ze slunce (a ticho) cestou na poštu....