Jak jsme si koupili sedačku

Sedačku jsme kupovali dlouho.
Hodně dlouho.
Takže jsem opravdu překvapená, že ji nakonec máme.
Zamilovali jsme se do jednoho designového kousku, na který jsme narazili ve zkušební kabince nákupního centra.
Jenže dostupnost a cena byly opravdu problém.
Tak jsme hledali a zjišťovali, že se nám většina kousků buď nelíbí, nebo se k nám nevejde.
Nebo že s našimi dětmi, nejsme ochotni zaplatit hodně za něco, co už za rok nemusí vypadat k světu.
Ale našli jsme.
A i přes všechny peripetie je doma.
***
Sedačka dorazila o měsíc dřív - za to hurá.
Jenže...
Byla jsem doma sama s nemocnými dětmi a přepravní služba mi ji odmítla vynést.
Bydlíme ve třetím patře.
Byla jsem zoufalá.
A zjevně jsem zapůsobila.
Pana dovozce jsem ukecala a společněně jsme ji vytáhli. Doslova.
I za cenu  rupnutí v zádech ( jsem umanutá!).
Po rozbalení jsem zjistila, že barva neodpovídá.
Místo tmavě šedé dorazila modrošedá.
Ale nakonec to vlastně nevadí.
***
Hned jsem v nadšení ušila nové polštáře a vyměnila dekorace v obyváku.
Konečně si všichni můžeme sednout vedle sebe...
A tak dobře se na ní odpočívá!
Těžká materiální radost...