neděle 12. ledna 2020

Jen tak


Chtěla jsem napsat příspěvek o tom, jak mě zasáhl film Dva papežové.
Po dlouhé době snímek, který se mě opravdu dotkl.
Měla jsem v hlavě tolik, co bych k tomu chtěla říct...
Zvlášť když za sebou máte víkend, kdy si opravdu odpočinete...
A pak přijedou děti a během deseti minut naběhnete do režimu všech nedodělků a stresu, který na víkend zázračně vymizel.
Takže když ti dva uličníci konečně usnuli a já seděla v tichém obyváku - napadala mě jen jedna věc.
Že mě nikdo dopředu nevaroval.
Že tohle jsem se nikde nedočetla.
Že to bude tak těžký.
.....
A teď si nechci vůbec nijak stěžovat.
Jen si uvědomuji, že ta zodpovědnost za děti je ze dne na den větší.....a já čím dál víc vidím, jak  jednoduché je to pokazit. Obzvlášť když vím, kde jsou moje hranice, co zvládnu a co už ne.
Dřív jsem měla tendence si obavy nepřipouštět. Teď už vím, že co nevyslovím, stejně si ven nějak cestu najde.
A přesně tak jsem i vzdala snahu o to být nejlepší.
Protože ať se snažím sebevíc, stejně to není dost.
Takže v rámci svého "sebezáchranného programu" se snažím si klást menší cíle a ohlížet se zpátky, co se povedlo.
Být rodičem je náročné.
Hlavně na psychiku.
Někomu, aspoň já mám občas ten pocit, to jde tak nějak samo.
Já to mám vydřené.
Hrozně moc pochybuji, neustále od svého okolí slyším, co by dělali jinak, kde mám zabrat, co by děti potřebovaly....
Ale popravdě...já mám jen jednu hlavu.
I když je dost možné, že toho dělám spoustu špatně, dělám to tak, jak v dané situci dokážu nejlíp.
A to je můj dnešní závěr.
Pokud mám pocit, že něco dělám nejlíp jak můžu....tak to snad nedělám špatně.
Navíc to nikdo nevidí mýma očima.
....
ps. Dva papeže si pusťte. A jsem hodně zvědavá, co na ně řeknete...



8 komentářů:

  1. Jani, mám Vás moc ráda a vždy mne překvapí, jak dvě osoby si mohou být v myšlení podobné :-) S dětmi to mám stejně, každý den přemýšlím, jestli se jim dost věnuji, jestli jsem jim naopak dala prostor, aby by byly samy sebou, jestli jsem měla i já sama čas na sebe, jestli mi něco udělalo radost nebo to byl opět jen den plný povinností, které se v jedné sobě nedají stihnout, jestli máme vše naplánované nebo zase řešíme vše ze dne na den a když už má vše klapnout, tak děti překvapí třeba nemocí, která zase vše otočí o 180 stupňů. Jani, věřte, že ve spustě domácností je to stejné, těžké, krásné :-) Mám Vás moc ráda. Klára H.

    OdpovědětVymazat
  2. Jano, Janičko, v životě je to těžké pro každého...jen to někdy vypadá, že ne....Mě moje psychika dohnala až v přechodu, zato pořádně. Ale snažím se, někdy je to lepší, někdy horší. Ale pak si vždycky řeknu...mohlo by být hůř...A vy to zvládáte na 1 s ***. Není jednoduché být s dětmi sama a navíc mít mysl umělce a snílka....hihihi....Hezký den a dny vůbec...i noci....Je a bude líp....babka Milada

    OdpovědětVymazat
  3. Já myslím, že s dětmi je nejdůležitější autenticita. Protože jsou naše, mají kus nás, tak přece nejlip víme, jak na ně. Když se budeme snažit dělat věci jinak, byť lépe, ale půjdeme přes sebe, tak to stejně jednou vyplave na povrch, jak píšeš :) Takže Tvé děti mají tu nejlepší mámu, ptž mají Tebe! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Mám dvě děti o něco starší a kolikrát si říkám, že mám kapacitu hlavy jen na jedno. jak se zmotá víc problémů u obou naráz, tak přestávám v hlavě stíhat. No, štěstí, že jsou 2 a nestíhám, protože jen to jedno by bylo chudák, co všechno bych na něm realizovala :-). A kvůli mým rozhodnutím mívám doma velice často 2 nafouknuté bubliny :-). Hana

    OdpovědětVymazat
  5. Milá Jano, rozumím vašim myšlenkám a obavám. Ale vězte,že vaše děti potřebují přesně takovou maminku, jakou jste, proto si vás vybraly 😊
    Buďte svá a hlavně v pohodě. Spokojená maminka=spokojené děti.
    Bára ❤️

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Jano, je známá pravda, že nejlépe se vychovávají sousedovi děti:-) to vždycky víme vše nejlépe... Nemusíte být dokonalá máma, však ani Vaše děti nejsou dokonalé:-)Alena

    OdpovědětVymazat
  7. Všeho moc škodí...to platí i pro dobře míněné rady stran výchovy. Jste s dětmi, předpokládám, o dost častěji než všichni rádcové. V něčem mají možná pravdu, každopádně bych to na vašem místě nehrotila a řešila dál dle svého - ke spokojenosti a pohodě jak vaší, tak dětí. Ono to půjde. Nepochybujte, nehodnoťte se, jen tak s nimi buďte :).

    OdpovědětVymazat