pátek 20. června 2014

Nečekaně


Zatímco jsem si popíjela londýnskou kávu, můj muž se pustil do naprosto nečekané činnosti.
Oddudlíkoval Emu.
Jsem na ně oba tak pyšná!
Ještě sice malinko bojujem, ale každým dnem je to lepší...
A naše malá je zase o kousek větší.

6 komentářů:

  1. Gratuluji a smekám před mužem. Nás před nedávnem oddudlíkovala zubařka. Dala dudlík do šuplíku a konec. Bez slziček to nebylo, ale máme to úspěšně za sebou. Sama bych na to nervy neměla.
    Tak ať vám to vydrží!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Za mě bledá závist. Prostřední dítko bez dudlíku neusne a to jí jsou dva roky :( Budu muset zabojovat. Emička je krásná.

    OdpovědětVymazat
  3. to je frajer tata:) maminky od mých hlídaných dětí oddudlíkovávala způsobem postupnýho odstříhávání dudlíkové gumy - nejdřív od špičky, pak milimetr po milimetru, až to malé (taktéž Emince) v puse nedrželo, tak držela dudlík v ruce a postupně na něj přestala mít vazbu:) zdálo se mi to geniální a nenásilný:)
    ať to jde hladce:)

    OdpovědětVymazat
  4. Jééé gratuluju :-) Nám se mimino samo oddudlíkovalo před měsícem. Prostě dudel vyplivl a pevně zavřel pusinku :-)

    OdpovědětVymazat
  5. U nás proběhlo oddudlíkování výměnou. Za dudánek si mohla Ájule cokoli vybrat - vybrala netypicky vrtačku (nabízela jsem panenku, medvěda...). Sama vyhodila dudlíka do koše a spát jsme chodili s vrtačkou v ruce... Markéta

    OdpovědětVymazat