pátek 20. dubna 2012



S jídlem nikdy nebyl problém. Spíš naopak. Baví mě ty jeho rozzářené oči, když mu něco chutná. A že je to často. Jak dlouho mě ještě nechá ho krmit? Jsou to světlé momenty každého dne, kdy je ticho a ať už jsem za den kolikrát naštvaná, unavená, protivná...špatná nálada mě přechází. Málokdo se umí z oběda radovat tak jako náš Kuba.

10 komentářů:

  1. Tak to Ti, Jani, úprimne závidím. U nás je jedlo nočná i denná mora. Od rána nemyslím na nič iného, ako tomu chrobákovi ulahodiť, čo ešte mu nachystať, vymyslieť... aby to bolo výživné, chutné a pestré... všetko marné. Málokedy je s chuťou, väčšinou je to z donútenia, alebo ak ho pri tom nejak zabavím :(

    OdpovědětVymazat
  2. Taky závidím, u nás podobné jak u Barborky, ale už se to pomalu lepší. Do 15 měsíců to bylo úplný peklo, teď už to občas i jde :) Tak si to užívej! Iva

    OdpovědětVymazat
  3. No je čarovný ten Tvoj malý krumplík:-) ♥

    OdpovědětVymazat
  4. Tak to si užívejte (a vy si to užíváte, to je vidět)! My s jídlem bojovali (spíš bojovaly) strašně, do Mařenčina jednoho roku jsem si i já musela na krmení oblékat speciální oblečení. Když přibližně ve dvou letech Mařenka poprvé řekla: "Mami, já bych chtěla ještě", rozbrečela jsem se dojetím... S Františkou jsem si to pak taaak užívala, že otevře pusinku, když se blíží lžička :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Je super, když dítěti chutná. Já s Jendou bojuji každý den.

    OdpovědětVymazat
  6. Jani, ty fotky jsou úžasné! Kuba je prostě Kuba!
    Mějte se hezky, Helena

    OdpovědětVymazat
  7. Tak to vám moc přeju ☺. U nás to bylo také tak, dokud byl Kvido v krmící stoličce. Jak dostal volnost pohybu, je to o nervy...U jídla se povaluje, pobíhá, pokynů nedbá ☺☺ Potah na židlích máme, jak kdyby u nás obědvala horda zedníků ☺ Zítra kupuji látku na přečalounění, protože návštěvy už si u nás bojí sednout ☺☺☺ Je to malé torpédo, ale moc miloučký..

    Chválím bolg, pravidelně nakukuju.... a mimochodem - neznáme se z Marinky??

    OdpovědětVymazat
  8. To musí být lepší než divadlo, pozorovat Kubu při jídle, ne:-) Jeden výraz lepší než druhý:)))

    OdpovědětVymazat
  9. Jani,
    také mám podobné zkušenosti z dětmi, s jídlem problém nebyl , jen vydržet sedět v klidu u jídla to nešlo, honila jsme je oba po bytě s lžíčkou ;-)
    Jednou dokonce jsem i v zoufalství rozhoupala lustr, abych syna zabavila ;-D
    Teď už se tomu jen ve vzpomínkách usmívám .

    OdpovědětVymazat