Z ložnice
***
Fotka moc s dnešním příspěvkem nesouvisí, ale potřebovala jsem se dívat na něco hezkého.
Dneska dopoledne jsme společně s Emou nesly na hřbitov zbytek květin ze včerejšího pohřbu.
Mrzí mě, že se s širší rodinou potkáváme tak málo.
A toto setkání nebylo nijak příjemné.
O to víc jsem si uvědomovala, jak důležité je ten kontakt udržovat. Jak důležité je snažit se mít hezké vztahy.
Odpouštět.
A žít přítomností.
Protože člověk nikdy neví.
Moc hezká slova...škoda, že někteří lidé si to uvědomí jen v těchto chvílích, a pak zase sklouznou do rutiny a rychlosti dnešního života.
OdpovědětVymazatNěkdy to tak bohužel je.... Ale snažím se....
Vymazat