tag:blogger.com,1999:blog-4869129698817537905.post7113064646938412950..comments2024-03-22T18:55:16.174+01:00Comments on Jana Grešáková: O strachuJanahttp://www.blogger.com/profile/18203576712874878457noreply@blogger.comBlogger9125tag:blogger.com,1999:blog-4869129698817537905.post-23923911884403078342019-08-07T11:04:05.184+02:002019-08-07T11:04:05.184+02:00Ach milá Janičko, milé matky!
Je to přesně tak! Js...Ach milá Janičko, milé matky!<br />Je to přesně tak! Jsem na tom stejně! O tomto víkendu rodila má "přece malá dceruška" - dospělá to žena. Byla jsem strachy mrtvá a nejraději bych tu bolest šla vydržet za ni....<br />JITKO, Vaše myšlenka je fakt úžasná! Je to jen náš strach ....<br />Janičko, moc Vás obdivuji za Vaše sdílení a děkuji za něj. SoňaSoňahttps://www.blogger.com/profile/01461988754859657178noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4869129698817537905.post-61573135198950001352019-08-05T16:00:02.028+02:002019-08-05T16:00:02.028+02:00Jojo, nejde mít všechno pod kontrolou.Jojo, nejde mít všechno pod kontrolou.Liškahttp://liska.blokuje.cznoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4869129698817537905.post-28460867150361860732019-08-04T10:56:40.476+02:002019-08-04T10:56:40.476+02:00Taky to tak mám a asi je to normální. Proto si řík...Taky to tak mám a asi je to normální. Proto si říkám, že je fajn mít děti v mladším věku, aby je člověk tím strachem nedusil. Vždycky říkám, že rodičovství chce trochu punku. Ale není to vždycky snadné si připomínat, že to je můj strach, ne jejich...Jituhttps://www.blogger.com/profile/16976197532095423839noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4869129698817537905.post-29760819153408102132019-08-04T01:43:41.960+02:002019-08-04T01:43:41.960+02:00Souhlasím. S věkem svým i svých dětí prožívám vše ...Souhlasím. S věkem svým i svých dětí prožívám vše víc a intenzivněji, včetně strachu :), o ně, o všechny své nejbližší... Sluší Vám to, Jani! Janahttps://www.blogger.com/profile/14416947144863447952noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4869129698817537905.post-26651497403152794512019-08-02T23:11:46.718+02:002019-08-02T23:11:46.718+02:00Bohužel, mám to také tak. Strach o dcery je až chr...Bohužel, mám to také tak. Strach o dcery je až chrobný. Snad o ty malé takový nebyl, ale když se po ukončení školy začaly chodit bavit. Nespala jsem celé noci.Pavlanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4869129698817537905.post-72698157743412903912019-08-02T22:17:06.191+02:002019-08-02T22:17:06.191+02:00Janinko to je jen otázka věku... čím budete starší...Janinko to je jen otázka věku... čím budete starší tím budou obavy větší, nejen o děti, ale i o stárnoucí rodiče<br />Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/05285363379155845535noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4869129698817537905.post-26599533438718327952019-08-02T10:17:00.834+02:002019-08-02T10:17:00.834+02:00Vidím to na 23letém synovi... Co by se mi mohlo st...Vidím to na 23letém synovi... Co by se mi mohlo stát? Co? Cokoli...Asi to přichází s věkem, s životní zkušeností. A opravdu i s tím,jak děti začínají žít své nezávislé životy a my mámy už nemůžeme zahnat bubáky objetím, bolest pofoukáním a problém rázným řešením.. IvčaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4869129698817537905.post-7753251159402560182019-08-02T10:14:20.283+02:002019-08-02T10:14:20.283+02:00Milá Jani, jak moc Ti rozumím. Mám dva kluky, jako...Milá Jani, jak moc Ti rozumím. Mám dva kluky, jako malí byli neustále nemocní, vypiplala jsem je, tech probdělých nocí... a dnes? Přijde mi sms z Nizozemí: máme se skvělě, z tábora: čau mami, upečeš nám tu buchtu? Jsou velcí, samostatní, skvělí... a já sedím doma a bulím, kde jsou mí chlapečci, ale neměnila bych. Když se vrátí, je to hrnec omáčky a šišky knedlíků, přebalí batoh a jedou dál. Ale já se bojím dál a k tomu se přidávají další strachy: o rodiče, o sebe samu... Děkuji za sdílení. Alespoň víme, že v tom nejsme samy. PeťulaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-4869129698817537905.post-70417032725442145492019-08-02T08:52:04.154+02:002019-08-02T08:52:04.154+02:00Milá Janičko, nejde mi nenapsat k tomu pár vět. Má...Milá Janičko, nejde mi nenapsat k tomu pár vět. Mám úplně to samé.....Když byly děti malé, já mladá holka, tak pocit strachu jsem znala jen občas. Čím víc děti rostly, tím častěji se do mých myšlenek strach vkrádal. A úplně nejhorší je to teď, když jsou obě děcka dospělé, žijí svůj život, dělají věci po svém a já jsem "odsouzena" jen sedět v klidu, z povzdálí to sledovat a nezasahovat do toho. Strach je mým skoro každodenním parťákem a moc ráda bych věděla, jak ho ze svého života vytěsnit. Ale ono to asi nejde. Jakmile se jednou stanete mámou, tak už se ho prostě nezbavíte. A s přibývajícím věkem vaším je intenzivnější a intenzivnější. A teď už opravdu nejde jen o strach o své děti, ale i o moje rodiče, naše pejsky, o budoucnost moji i všech mých blízkých .... Yw.https://www.blogger.com/profile/02605070838547428294noreply@blogger.com